Přeskočit na obsah

Kristián IX.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristián IX. Dánský
král dánský
Portrét
Kristián IX. Dánský
Doba vlády18631906
Úplné jménoChristian von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
Narození8. dubna 1818
Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko
Úmrtí29. ledna 1906 (ve věku 87 let)
Kodaň, Dánsko
PohřbenKatedrála v Roskilde
PředchůdceFrederik VII.
NástupceFrederik VIII.
ManželkaLuisa Hesensko-Kasselská
PotomciFrederik
Alexandra
Vilém
Marie Sofie Dagmar
Thyra
Valdemar
RodOldenburkové
DynastieSchleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
OtecFridrich Vilém Glucksburský
MatkaLuisa Karolina Hesensko-Kasselská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián IX. (8. dubna 1818, Gottorf, Šlesvicko-Holštýnsko29. ledna 1906, Kodaň, Dánsko) byl mezi lety 1863 a 1906 dánský král. Byl nazýván tchánem Evropy. Pocházel z šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-glücksburské dynastie, jež byla vedlejší větví dynastie Oldenburků.

Mládí, manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 29. ledna 1818) na zámku Gottorf v Šlesvicku jako čtvrtý syn vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny. Po matce byl spřízněn s Frederikem V. a s dalšími evropskými panovnickými domy, nebyl však v přímé následnické linii na trůn žádného z nich.

Georg Emil Hansen: Kristián IX. s rodinou (1862)

Studoval na vojenské akademii v Kodani. Po nezdařených námluvách s Viktorií, královnou Velké Británie, uzavřel 24. dubna roku 1842 sňatek s německou princeznou (sestřenicí 2. stupně) Luisou Hesensko-Kasselskou, neteří dánského krále Kristiána VIII., s níž měl později tyto děti:

Díky tomu, že jeho děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, bývá nazýván tchánem Evropy.

Následníkem dánského trůnu

[editovat | editovat zdroj]

Jelikož následník krále Kristiána VIII., pozdější král Frederik VII., nebyl schopen mít mužské potomky, uzákonil podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. K výběru právě prince Kristiána přispělo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak byla Luisa Hesensko-Kasselská pravnučkou Frederika V. a vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská stála sice ve svých nárocích na dánský trůn až jako druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), která však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; ta pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX.

Několik dní po nástupu na trůn Kristián pod tlakem veřejnosti vydal ústavu, kterou prohlásil připojení vévodství Šlesvického a Holštýnského k Dánsku a severní německé státy za své državy. Proti takovému postupu následovaly protesty německých vévodství v čele s Fridrichem Augustenborgem, který se obrátil přímo na říšský sněm ve Frankfurtu. S podporou Rakouska a Pruska Fridrich sešikoval vojsko o 70 000 mužích, které 1. února 1864 vpadlo na sporná území. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením Londýnského protokolu z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva. Důsledkem byla následující dánsko-německá válka, roku 1864 pak Prusko s Rakouskem a ostatními německými státy bojovalo proti Dánsku, které chtělo oddělit jím ovládané Holštýnsko a Lauenbursko od Německého spolku (dánský král byl v rámci personální unie také vévodou Šlesvicka-Holštýnska, ale Holštýnsko bylo spolu s Lauenburskem na rozdíl od severnějšího Šlesvicka členem Německého spolku) a začlenit je do Dánska. V této válce bylo Dánsko poraženo, Šlesvicko se stalo prusko-rakouským kondominiem, Holštýnsko připadlo Rakousku a Lauenbursko s titulem vévodství Prusku. Před takovým aktem síly se Dánsko vzdalo svrchovanosti nad dotčenými územími, a to smlouvou podepsanou ve Vídni v říjnu téhož roku.

28. června 1866 byla slavnostně vyhlášena další Ústava, již s ohledem na území ztracená v důsledku války. Kristián musel ovšem řešit i řadu krizí vnitřních, způsobených bojem mezi liberálními a konzervativními silami o kontrolu Říšského sněmu. Kristián se stavěl na stranu konzervativní vlády, se svým ministrem Estrupem vládl prostřednictvím kompromisů až do roku 1894. Po triumfu Agrární strany v roce 1901 dovolil této straně sestavit novou vládu.

Jeho oficiální titul byl:

Kristián IX., z milosti Boží, král Dánska, Wendů a Gothů, vévoda Šlesvický, Holštýnský, Stormarnský, Dithmarschenský, Lauenburský a Oldenburský.

Jeho panování je ve znamení ekonomického rozvoje země ve všech oblastech – rozvíjí se průmysl i intenzivní zemědělství (jak rostlinná, tak živočišná výroba).

Zemřel v Amalienborgu u Kodaně 29. ledna 1906 a byl pochován v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Petr August Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
Karel Antonín August Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
 
 
 
 
Žofie Hesensko-Philippsthalská
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Kryštof z Dohna-Schlodien
 
 
Šarlota z Dohna-Leistenau
 
 
 
 
 
 
Žofie Henrietta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckská
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Jiří Adam III. Schliebenský
 
 
Karel Leopold Schliebenský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Dorotea Finck z Finckensteinu
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
 
 
 
 
Arnošt Ahasver z Lehndorffu
 
 
Marie Eleonora z Lehndorffu
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa z Wallenrodtu
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
Vilém VIII. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Marie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Kristián VI.
 
 
Frederik V.
 
 
 
 
 
 
Žofie Magdalena Braniborská
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 

Tituly, oslovení a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 8. dubna 1818 – 6. června 1825: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckský
  • 6. června 1825 – 31. července 1853: Jeho Jasnost princ Kristián Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
  • 31. července 1853 – 21. prosince 1858: Jeho Jasnost princ Kristián Dánský
  • 21. prosince 1858 – 15. listopadu 1863: Jeho Královská Výsost princ Kristián Dánský
  • 15. listopadu 1863 – 29. ledna 1906: Jeho Veličenstvo král dánský

Kristián IX. byl 1 007. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku (1864) a 744. rytířem Podvazkového řádu (1865).

Dánská vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristian IX de Dinamarca na španělské Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Šlesvicko-holštýnský vévoda
(spory o titul)
18631864
(nárokovatel) Frederik VIII. Augustenburský
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Předchůdce:
Frederik VII.
Znak z doby nástupu Sasko-lauenburský vévoda
Kristián II.
18631864
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vilém I